• Kateřina Horáková

Dekorativní techniky malování

Štukování, frontáž, tupování či batikování. Tyhle slova vám možná nic neříkají, ale po přečtení dnešního článku už rozhodně budete vědět, o co se jedná. Dnes se totiž budeme věnovat dekorativním technikám malování pokojů. Pokud bydlíte tzv. “ve svém” nebo si jen pronajímáte byt, jehož majitel je benevolentní k úpravám interiéru, pravděpodobně přemýšlíte nad designem o něco víc než v nějakém přechodném bydlení. Zvažujete, jak oživit interiér tak, aby nebyl nudný, možná toužíte po reprezentativnějším obývacím pokoji či hravějším dětském pokoji. Pojďme si tedy představit některé z alternativních způsobů malování, třeba vás některá zaujme!


Tupování

Začněme s technikou, kterou zvládnete i vy sami doma - tupováním. Tupování imituje vzhled některých přírodních materiálů (například korku). Takto se hodí do obytných prostor či ložnic. Doporučujeme ovšem nevymalovat tímto způsobem celé místnosti, ale jen některou část. Jedině tak totiž dosáhnete požadovaného wow efektu.

Tupování navíc není žádná věda a nepotřebujete si k tomu kupovat další nářadí, které by se vám později mohlo jen válet na půdě vedle jiných nepotřebných věcí. Ačkoli existují speciální tupovací štětce, bohatě si vystačíte s houbičkou, kusem staré hadry či molitanem.

Tupování

Co se týče barvy, budete potřebovat dvě - jednu světlejší podkladovou a druhou, kterou budete tupovat. Pro tuto metodu se hodí sáhnout po neutrálních či pastelových barvách. Na křiklavě zelenou tak rovnou zapomeňte!

Aplikace je poměrně jednoduchá. Nejdříve světlejší barvou vymalujeme požadovanou stěnu a necháme podklad pořádně uschnout. Velkou výhodou tupování je fakt, že se hodí na hladké i strukturované podklady. Poté si už vezmeme houbičku či hadřík, kterou vyždímáme ve vodě. Potom už namočíme do barvy a začneme ji otiskovat na stěnu. Pozor - na houbu moc netlačte, ucpala by pak póry na stěně. Tento postup opakujte do té doby, než nebudete s výsledkem spokojeni.


Frontáž

Na obdobném principu funguje i další z technik malování a to frontáž. Začátek je v podstatě stejný jako u tupování a platí pro ni i stejná pravidla. Budeme tedy potřebovat dvě barvy různých odstínů a také naneseme na zeď barvu, kterou necháme zaschnout. Druhou vrstvu, která může být buď tmavší, ale i světlejší (tady je to oproti tupování jedno), začneme natírat malířským štětcem či válečkem. Ještě na mokrou zeď přiložíme zmuchlané noviny, které následně odejmeme. Po odejmutí tak uvidíme, jak se spodní a vrchní nátěr prolínají a vytváří tak zajímavý detail na stěně.

Frontáž

Frontáž se dá také provádět s pomocí potravinářské folie. Do té se ale, na rozdíl od novin, nevpije žádná barva. Proto necháme fólii “přilepenou” na stěně, než nezačne nátěr zasychat, v ten moment ji od podkladu odlepíme.

Stejně jako u tupování doporučujeme frontáž použít pouze na část výmalby, aby se nám stěny neokoukaly!


Batikování

Na předešlé techniky navazuje také batikování. Na již zaschlý podkladový nátěr totiž budeme zase jiným způsobem nanášet jinou barvu. Jako u klasického batikování budeme potřebovat nějaký kus látky. Ten ovšem nebudeme barvit, ale budeme ho používat jako prostředek k malování. Použít můžeme jakoukoliv látku - čím strukturovanější, tím vytváří zajímavější obrazce. Hodit se tak může stará záclona, manšestr, krajka nebo jakýkoli kus staré látky, co se vám povaluje doma. Dávejte si ovšem pozor, aby látka byla z přírodního materiálu.

Látku smotáme do válečku, namočíme do barvy (nezapomeňte přebytečnou barvu vymáčknout, aby vám nestékala po zdi) a hadr pak co nejrovnoměrněji rolujeme po zdi ze spodu nahoru či jakýmkoliv směrem po stěně. Dbejte na to, abyste barvu roztírali rovnoměrně a nevznikala vám tak místa, kde bude nátěru hodně nebo naopak málo. A rada nakonec - jednodušší je, když máte někoho k ruce, kdo bude rolovat hadr po stěně s vámi. Pozvěte tak své drahé polovičky nebo kamarády na odpoledne s barvami!

Batikování zdi

Žilkování

Dalším způsobem jak oživit byť jen nějakou část zdí je metoda žilkování (někdy přezdívané vrývání či česání). Některým výsledný efekt připomíná látku. I tuto techniku navíc zvládnete sami. Celý trik spočívá v tom, že do ještě vlhké barvy začnete vrývat tenké čáry pomocí tvrdých štětin z malířského štětce. Dávejte si pozor, ať vyrývate rýhy jedním tahem. Přerušované čáry totiž nevypadají dobře.


Šablony

Poslední technikou, která je vhodná i pro malíře-amatéry, je využití šablon a vzorů. Nejrůznější, ať už jednoduché či složitější, geometrické vzory zvládnete vytvořit s pomocí malířské pásky. Tato metoda je navíc velmi hravá, takže pokud máte děti, můžete i je zapojit do malování. S jejich pomocí navíc můžete vytvořit i nejrůznější tiskátka, které pak můžete otisknout kdekoli na stěnu, jak se vám jen zlíbí. Touto technikou můžete vyzdobit například dětský pokoj, který k hravosti přímo vybízí!

Více sofistikovanějším způsobem jsou pak šablony speciálně vytvořené k malování, které koupíte je jakémkoli z kutilských obchodů. Tyto šablony, neboli vzornice, pak mají několik nasazovacích bodů, které vám pomohou s navazováním vzoru na stěně. Pokud jste více zruční, můžete si zkusit pohrát s více barvami. Budete potřebovat samostatné vzornice pro každou barvu, ale výsledek bude o to zajímavější.

Šablony na výmalbu stěny

Benátský a marocký štuk

Na závěr tohoto článku si pojďme povědět něco o štukování. Respektive o imitaci štukové omítky. Tato technika už je opravdu vyšší dívčí a málokterý amatér si na ni troufne. Pokud vás tak štukování přece jen zaujme, doporučujeme nechat provedení na odborných malířích pokojů. Ale co to to štukování tedy je?

Štukování se používá v místnostech, kde se nachází stěny z různých materiálů, protože dovede opticky sjednotit jejich vzhled. Vhodné je v podstatě na jakýkoli typ podkladu; hodí se tak nejen zdivo, ale i betonové panely, omítky ale i dřevotřískové desky. Výsledkem je hladký, lesklý povrch, který svým vzhledem připomíná mramor.

Rozeznáváme dva druhy, z nichž oba jsou velmi luxusní techniky, které se tak hodí do reprezentativnějších či větších prostor. Benátský štuk, který se používal již ve středověkých Benátkách, můžete použít i v prostorách s vyšší vlhkostí, kterým odolá díky svým vlastnostem. Mezi další vlastnosti, které zajisté oceníte, je bezúdržbový a omyvatelný povrch. Vzhled i vlastnosti tak opravdu připomínají mramor. Jediným rozdílem mezi benátským štukem a mramorem je fakt, že štuk nemá spáry.

Mramor na zdi

Marocký štuk je tomu benátskému velmi podobný. Je ovšem o něco více sofistikovanější a odolný. Použít ho můžete v koupelně či přímo ve sprchovém koutě. V minulosti se totiž používal v lázních. Tyto vlastnosti získal díky tomu, že na konci se ještě vyhlazuje kamenem, což se u benátského štuku nedělá.




0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše